Osobní lodní doprava vranov

Historie lodní dopravy

OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVA NA VRANOVSKÉ PŘEHRADĚ
1934 – 1992

Lodní doprava na Vranovské přehradě má stejně starou historii jako samotné vodní dílo. O jejím provozování bylo rozhodnuto v průběhu stavby přehrady a jedním z hlavních iniciátorů zavedení plavby na nově vzniklém vodním díle byl bývalý starosta Národní jednoty pro jihozápadní Moravu (NJ) a náměstek primátora města Brna Jan Máša. NJ konala přípravy pro zahájení plavby společně s Klubem Československých turistů (KČST), ale pro dílčí neshody v součinnosti při přípravách plavby, zažádala Národní jednota o koncesi zvlášť. Vlastní provoz lodní dopravy byl po vyřešení všech administrativních a technických náležitostí zahájen 11. 7. 1934, motorovou osobní lodí J. MÁŠA pro 50 osob. Následující sezónu, v roce 1935, začal provozovat lodní dopravu také Ladislav Prchal, podnikatel ze Šumné, s lodí LADA (60 osob), kterou sám postavil a KČST s lodí ZNOJMO (45 osob), která byla pro KČST postavena na zakázku rovněž Ladislavem Prchalem. Tito tři držitelé koncesí se sloučili do sdružení Plavební klub a náklady a zisky se dělily dohodnutým poměrem. NJ měla koncesi na neomezený počet plavidel, tak do jejího lodního parku postupně přibyly lodě ONŠOV pro 50 osob, VRANOV pro 35 osob, PRAHA pro 22 osob, BRNO pro 16 osob. Jednalo se o malé, bývalé inspekční a služební motorové lodě, zakoupené a dovezené z Vltavsko-Labské vodní cesty. Lodě PRAHA a BRNO se používaly převážně pro převoz do lázní na pláži přehrady nebo pro krátké okružní plavby pro malé počty osob. V této podobě a s těmito plavidly provozoval Plavební klub lodní dopravu mezi Vranovem a Bítovem až do německé okupace na podzim 1938, kdy po odtržení příhraničních oblastí a vyhlášení protektorátu se zcela změnila geopolitická situace ve střední Evropě.

J.MÁŠA J.MÁŠA,Horka J.MÁŠA na Želetavce

pohlednice 102 pohlednice 90 J.MÁŠA,plavba

Velká část Znojemského regionu včetně Vranovska se stala součástí Německa. Českým organizacím a podnikatelům, na tomto území, byla zakázána veškerá činnost a jejich majetek byl zabaven. Lodní doprava ve Vranově, tak přešla pod německou správu a jejím provozovatelem se stal Kommunalverband des Landrates im Znaim. Lodě dostaly nová německá jména a flotilu doplnila hned v roce 1939 další loď pro 100 osob, která byla zakoupena ve Vídni pod jménem AJDA. Na Vranově dostala jméno STARNBERG. Dalším plavidlem, které se za války na přehradě objevilo byl německý dřevěný kutr (pozdější loď HVĚZDA), který sloužil jako přívoz přes Švýcarskou zátoku. Provoz během války trval zhruba do roku 1942, poté byl zastaven jednak z důvodu nedostatku pohonných hmot a také z bezpečnostních důvodů – nad celým prostorem hráze byly pomocí mohutných stožárů nataženy ochranné sítě, které měli zabránit fatálním následkům případného bombardování při náletech spojeneckými vojsky.

STARNBERG Vranov-hráz, 1939 WALDSEE, 1939

Po válce se flotila a její veškeré zázemí nacházelo v zuboženém stavu. Poválečné uspořádání Evropy a rozdělení politického vlivu spojeneckých velmocí, kdy tehdejší Československo spadalo do zájmové sféry Sovětského svazu, se nutně odráželo v přístupu státní správy k soukromému vlastnictví. V roce 1945 Ladislav Prchal pracoval na opravách svojí poškozené lodě LADA a koncem roku požádal o obnovení koncese. Toto však bylo tehdejšími úřady odkládáno, protože nově ustanovené MNV a ONV chtěli založit nový společný podnik, složený jak z předválečných koncesionářů, tak i nově s podílem MNV Vranov nad Dyjí. Nakonec jako první vyplul 19. 5. 1946 Ladislav prchal se svou lodí LADA. Konfiskovanou loď STARNBERG přidělil ONV Znojmo do národní správy L. Prchalovi na místo MNV Vranov na Dyjí, protože ten měl na rozdíl od obce potřebné zázemí, aby tuto loď uvedl do provozního stavu. Prchal si vzal půjčku na generální opravu a požádal o rozšíření koncese na provoz dvou plavidel. Tak opravená loď vyplula znovu do vod Vranovského jezera 11. 8. 1946 pod jménem MORAVA. Pod tímto jménem plula až do svého vyřazení v. r. 1965 . Prchal však tuto loď dlouho neprovozoval, ONV Znojmo mu ji odebralo a přidělo ji MNV Vranov na Dyjí. Proti podobnému jednání, které odpovídalo tehdejším poměrům ve společnosti, nebylo odvolání, bez ohledu na vynaložené úsilí a finanční náklady.

Benes-Vranov13061947c pohlednice 89 plavba po r. 1945

Iniciativou orgánů tehdejší státní správy bylo na přelomu let 1946-47 nově založeno Podyjské lázeňské a plavební družstvo Vranov nad Dyjí (PDV). Podílníky se stali NJ, KSČT, obec Vranov nad Dyjí a Ladislav Prchal na jehož koncesi byla družstvem lodní doprava také provozována. Když došlo mezi členy družstva ke konečné dohodě o rozdělení podílu z podnikání, neměla tato dohoda dlouhé trvání. Po dovršení společenských a politických změn po únoru 1948 a nastolení bolševického modelu vládnutí, připadlo provozování lodní dopravy státu, prostřednictvím MNV Vranov nad Dyjí. PDV bylo ještě do r. 1954 oficiálním provozovatelem plavby, ovšem se zcela jinými kompetencemi. Ladislav Prchal, který měl jediný platnou koncesi, se stal řadovým zaměstnancem. V r. 1948 PDV v Praze zakoupilo odstavený parník VRANÉ pro 200 osob a začaly přípravy pro jeho přepravu a opravy. Parník byl postaven Saskou loděnicí v Drážďanech v r. 1883 a původně nesl jména RUDOLF, od r. 1919 JAROV, od r. 1937 VRANÉ , od r. 1942 FRAUENBERG a od r. 1945 opět VRANÉ.

pohlednice 105 pohlednice 78 MÍR,plavba 5

Přeprava 30,5 m dlouhého parníku na trase Praha-Jihlava-Brno-Znojmo-Vranov, nebyla tehdy jednoduchá záležitost, pro přepravu po poměrně malých komunikacích bylo nutno demontovat kolesa i kolesnice. Po transportu a provedení rozsáhlých oprav byla loď 14. 8. 1949 pokřtěna a uvedena do provozu pod jménem MÍR. Parní loď se stala výraznou posilou lodního parku, co do kapacity, tak i atraktivity – byl to historicky první a zároveň i poslední parník na Moravě. Kromě parníku MÍR, se skládala vranovská flotila v této době z lodí MORAVA pro 100 osob, BÍTOV, BRNO II.(ex J.MÁŠA), ZNOJMO, ONŠOV II.(ex LADA) v průměru po 50-ti osobách. V tomto roce, také posílila flotilu loď PRAHA II., bývalá služební motorová jachta z Prahy, používaná pro prestižní účely. Toto plavidlo bylo prezentováno jako rychloloď PRAHA a spolu s lodí MORAVA a parníkem MÍR byly tyto plavidla hlavními „tahouny“ tehdejší bílé flotily. Vojenské rekreační středisko uvedlo do provozu loď HVĚZDA – přestavba bývalého dřevěného kutru.

pohlednice 79 pohlednice 91 pohlednice 103

Linka pravidelné lodní dopravy byla prodloužena za hrad Bítov, na Chmelnici a Farářku a v první polovině 50-tých let, několik sezón zajížděly některé menší lodě, za příznivého stavu vody až za Penkýřky, k Podhradí nad Dyjí. V r. 1952 byla vyřazena a sešrotována loď ONŠOV II.(ex LADA). Začátkem r. 1954 zaniklo PDV a lodní dopravu převzaly Komunální podniky města Znojma a o další rok později Turista Praha. Přepravní výkony zaznamenávaly rok od roku nárůst a lodní park svou kapacitou zvládal poptávku po plavbě na hranicích možností. V květnu 1957 doplnila flotilu nová loď postavená v Maďarských loděnicích ve Vácu. Jednalo se o moderní, sériově vyráběnou, celohliníkovou, dvoumotorovou osobní loď, typu hydrobus pro 150 osob. Byla slavnostně pokřtěna 9. 6. 1957 jménem DUNAJ. K 1. 1. 1958 byl nově založen podnik Služby rekreačního střediska Vranov nad Dyjí (SRSV), který spravoval řadu rekreačních zařízení v oblasti Vranovska i lodní dopravu. V průběhu sezóny 1958 byla v Maďarsku objednána další stejná loď pro 150 osob. Na jaře 1959 byla dopravena do Vranova a 9. 5. 1959 pokřtěna jménem DYJE. V tomto roce byly vyřazeny malé lodě VRANOV a BÍTOV(ex BRNO I), které měly plynový pohon, loď BÍTOV byla prodána na Brněnskou přehradu Krajskému domu pionýrů. Na Slovensko byla prodána loď ZNOJMO. Tento rok byl naposledy v provozu parník MÍR. Začátkem r. 1960 bylo formálně schváleno jeho vyřazení a sešrotování a mezera v lodním parku byla vyplněna dodávkou nové, již třetí celohliníkové lodě z Maďarského Vácu. Koncem května byla loď spuštěna na vodu a 5. 6. 1960 byla pokřtěna jménem VRANOV(II.). Loď MORAVA a tři nové hydrobusy obstarávaly linkové a vyhlídkové plavby a operativně vypomáhaly ve špičkách při převozu na pláž, kde lodě PRAHA a BRNO jezdili často přetížené. Z těchto důvodů byla zakoupena od Dopravního podniku města Brna v r. 1961 loď MORAVA pro 90 osob, která byla postavena v r. 1944 v německé loděnici Jean Stauf Königswinter a měla elektrický pohon. Na Vranově byla provedena přestavba elektrické hnací trakce na spalovací motor a loď vyplula následující sezónu pod jménem ZNOJMO (II.). Tato loď byla přizpůsobena rychlému vystupování a nastupování při převozu a byla jí zvýšena přepravní kapacita na 100 osob. Z počátku se loď ZNOJMO používala i při linkových a vyhlídkových plavbách.

Kopie - DUNAJ,plavba 1 pohlednice 74 Kopie - DUNAJ,plavba

pohlednice 109 pohlednice 85 pohlednice 80

Stále rostoucí přepravní výkony i dosluhující lodní tělesa starých lodí donutil podnik objednat ke konci r. 1964 další nové plavidlo, opět v Maďarských loděnicích ve Vácu. Tento rok se změnil status podniku ze SRSV na Okresní podnik rekreace Znojmo se sídlem ve Vranově na Dyjí (OPR). Loď byla hotová a připravená v červnu 1965 k vyzkoušení a převzetí, avšak dlouhotrvající povodňová situace na Dunaji zdržela dodávku lodě až na konec července. Tak byla loď pokřtěna až 7. 8. 1965 jménem KOŠICE (změněno jméno v průběhu stavby lodi na přání zakladatele podniku-ONV Znojmo, na základě družební smlouvy mezi okresy Znojmo a Košice, loď byla objednána a stavěna pod jménem BRNO). Tento rok dosloužila první vranovská osobní loď BRNO  II.(ex J.MÁŠA) a vyřazena byla také loď MORAVA. Obě byly prodány k přestavbě na „hausbót“. V r. 1968 zakoupil provozovatel z Brněnské přehrady další loď – BRNO, stejného typu jako ZNOJMO (II.). I na této lodi musela být provedena přestavba pohonu z elektrického na pohon se spalovacím motorem a přizpůsobena požadavkům převozu z hráze na pláž. Loď o dva roky později, v r. 1970 vyplula s nezměněným jménem BRNO (na Vranově už III.) a nahradila menší a nevyhovující PRAHU, která byla prodána do Lovosic.

pohlednice 49 pohlednice 40 lodní výtah 4

Vranov-hráz 5 MOL BRNO Vranov-hráz 1

Loď BRNO na Vranově nesloužila dlouho, v r. 1978 byla při technických prohlídkách uznána jako nezpůsobilá provozu a pro převoz byla ponechána v provozu loď ZNOJMO, jejíž lodní těleso se nacházelo v přijatelnějším stavu. Během tohoto období podnik OPR řešil, jakým typem plavidla bude Vranovská bílá flotila doplněna. Opravy„brněnských lodí“ nebyly v zájmu podniku a v roce 1979 byl uzavřen kontrakt na dovoz lodi typu Moskva (projekt R-51E), prostřednictvím dovozní společnosti Martinex. Na převozní lince se kromě „brněnky“ ZNOJMO střídali ve špičkách, během hlavní letní sezóny i všechny hydrobusy. Dodávka dlouho očekávané lodě se uskutečnila až ke konci r.1980, kdy byla přímořským nákladním trajektem dopravena do přístavu Izmail, odtud vlastní silou doplula do Bratislavy, kde byla uskladněna a připravena k převzetí. 11. 4. 1981 byla naložena na přepravní trajler a začala suchozemská část přepravy 85 tun těžké a 38,5 m dlouhé lodě na Vranovskou přehradu, kam dorazila o pět dní později. Se svými 250 místy k sezení (výtlak lodě dovoloval krátkodobou přepravu až 450 cestujících, umístěním dalších stojících osob v nástavbě paluby) a otevřenou střechou nástavby paluby se stala vlajkovou lodí vranovské flotily. Loď dostala jméno MOSKVA a její slavnostní křest proběhl 20. 6. 1981. Toto plavidlo bylo nasazováno na okružní vyhlídkové plavby a pořádaly se na ní noční vyjížďky s hudbou a občerstvením, které předtím probíhaly na lodích KOŠICE a DYJE. V roce 1982 byla prodána vyřazená loď ZNOJMO do Napajedel.

Scanned at 14.12.2011 18-54 (11) Scanned at 14.12.2011 18-54 (7) Vranov-Moskva,

Scanned at 13.12.2011 23-47 (6) 000301200017 MOSKVA,plavba 1

Loď 1zm Scanned at 13.12.2011 3-47000301200019

Převoz z hráze na pláž obstarávali maďarské hydrobusy, až do r. 1984, kdy byl uvedený do provozu převozní prám. Jednalo se o plavidlo vodní lanové dráhy s elektrickým pohonem. Toto řešení převozu, ale vykazovalo značnou poruchovost a tak musely být často na tuto trať nasazovány opět motorové lodě. Prám naposledy sloužil svému účelu v sezóně 1989 a tento rok byla také na Vranovské přehradě provozována lodní doprava v plném rozsahu naposledy. Rozhodnutím o revizi pásem hygienické ochrany vodárenského odběru pro skupinový vodovod Vranov-Moravské Budějovice-Dukovany, byla lodní doprava omezena jen na prostor hlavního jezera. Přišly tak vniveč mnohaletá jednání pracovní skupiny na úrovni ministerstev, Vládního výboru pro cestovní ruch, Státní plavební správy, Vodohospodářského ústavu a provozovatele OPR, kteří zpracovali odborné podklady, které měly natrvalo umožnit provoz lodí se spalovacím motorem na Vranovské přehradě v rámci tehdejší legislativy, neboť od r. 1976 byla plavba provozována na základě vyjímky. Nezájem kompetentních činitelů a jejich schopnost jen využít tehdejší nepřiměřeně represivní legislativní stav, netečnost a žádná iniciativa k jakékoliv změně, vyústila v to, že nabylo právní moci represivní rozhodnutí, které výrazným způsobem poškodilo na dlouhá léta rozvoj turistického ruchu v této atraktivní lokalitě a to v době, kdy došlo k zásadním společensko-politickým změnám.

000301200002 Vranov-Chvalatice1988 F1010010

F1010012 KOŠICE,plavba 4000301200009

000301200013 DYJE,plavba 000301200015

Tak nastaly smutné okamžiky, v bezmála šest desetiletí trvající tradici plavby. Jako první se s Vranovskou přehradou rozloučila vlajková loď flotily MOSKVA a to přesně 10 let a 1 den po jejím křtu (21. 6. 1991), kdy byla naložena na trajler a odvezena do Týnce n. Labem, kde byla spuštěna na vodu a odtud dojela vlastní silou do Prahy, kam byla na 5 let pronajata a poté prodána. Jako další opustila vody Vranova loď DYJE, která byla prodána na podzim téhož roku do Děčína. V roce 1992 podnik Rekreace v likvidaci pronajal lodě KOŠICE a VRANOV s potřebným zázemím firmě Neptun s.r.o., ovšem 27. 7. 1992 byl provoz lodní dopravy zastaven definitivně, tehdejší Okresní prokuraturou. Tehdy lodě sloužily jen převozu z hráze na pláž (před dokončením mostu přes Švýcarskou zátoku) a krátkým projížďkám v prostoru hlavního jezera, dál nebylo možno plout, z důvodu nově vymezených pásem hygienické ochrany. Tento rok také bylo rozhodnuto o likvidaci státního podniku Rekreace Znojmo na místo privatizace. Následující rok byla prodána do Prahy loď VRANOV a až o rok později v r. 1994 lodě KOŠICE a DUNAJ na Slapskou přehradu. Přístavní můstky byly převážně prodány s loděmi, lodní výtah byl po sezoně 1994 zlikvidován. Během této doby byly především na intervence Státní plavební správy, z „vyšších míst“ slibovány změny nepřiměřeně tvrdých a naprosto zbytečně represivních vyhlášek, ale k těmto změnám došlo až po roce 2000, tedy v době, kdy na Vranovské přehradě nezůstalo, kromě opuštěných nástupišť, žádných stop po lodním provozu.

MOSKVA-odvoz 1 ms DYJE transport z Vranova X-1991 VRANOV,KOŠICE

provozovatelé LD 3

1964 – kopie

©OLD s.r.o., Martin Balík

Další informace

Zřícenina hradu Cornštejn

Hrad Cornštejn (Zornstein) stojí v strategické poloze při staré cestě spojující hrady Bítov a Vranov nad Dyjí, na skalnaté šíji mohutného meandru řeky Dyje se strmými srázy a úchvatnými výhledy do krajiny. Vznikl na původně zeměpanském území, jež náleželo k hradu Bítovu a které přešlo na začátku 14. století jako trvalá zástava do rukou Bítovských z Lichtenburka. Poprvé… více inromací

Zámek Vranov nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století – podle projektu proslulého dvorního architekta Jana… více inromací

Vranovská přehrada

Vranovská přehrada byla postavena v letech 1930-1934. Hlavním záměrem tehdy bylo chránit města a obce v povodí řeky Dyje před ničivými záplavami. Postupně se stala Vranovská přehrada vyhledávaným rekreačním místem s množstvím turistických lákadel, rekreačních zařízení a samozřejmě řadou pláží pro slunění a pobyt u vody. Základní technické údaje Tok: Dyje; km 175,405 Příslušnost nádrže… více inromací

hrad Bítov

Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země (první písemná zmínka k letům 1061, 1067). Jedinečné je již jeho umístění v krajině: leží na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí, v malebném kaňonu tzv. Moravského Švýcarska. Dnes se zrcadlí ve vodách Vranovské přehrady (zbudované k r. 1935),… více inromací

Rozhledna Rumburak

Rozhlednu Rumburak s dominantním výhledem na zříceninu hradu Cornštejn, vesnici Bítov a do údolí Vranovské přehrady najdete nad Bítovskou zátokou Vranovské přehrady, stojící v téměř nedotčené přírodě 600 metrů před hradem Bítov na příjezdové komunikaci. Rozhledna je nově otevřena od 4. 7. 2009. Hranolovitá věž, vysoká 30 m, za dobré viditelnosti je možné vidět rakouské… více inromací

Historie lodní dopravy

OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVA NA VRANOVSKÉ PŘEHRADĚ 1934 – 1992 Lodní doprava na Vranovské přehradě má stejně starou historii jako samotné vodní dílo. O jejím provozování bylo rozhodnuto v průběhu stavby přehrady a jedním z hlavních iniciátorů zavedení plavby na nově vzniklém vodním díle byl bývalý starosta Národní jednoty pro jihozápadní Moravu (NJ) a náměstek primátora města… více inromací

Tatra museum

Otevírací doba ČERVENEC, SRPEN – denně od 9 do 18 hodin mimo sezónu je možno muzeum navštívit nejlépe po předchozí telefonické domluvě. Kontakt Ctibor Veleba vcars@seznam.cz  +420604231026 +420604138144   Více informací: tatramuseumbitov.webnode.cz

Nástupiště

lodě vranov a dyje vyplouvají ze III. nástupiště

Nástupiště OLD Vranov

GPS souřadnice: 48.9098944N, 15.8211828E

Zvětšit mapu

cyklistevitani.czCyklisté jsou u nás vítáni. Přepravíme až 50 kol.

Ve směru od Vranova nad Dyjí

Přejdete hráz přehrady, dále kolem všech restaurací k poslednímu III. nástupišti lodní dopravy.

Ve směru od Vranovské pláže

Přejdete most přes Švýcarskou zátoku a dojdete ke III. nástupišti lodní dopravy, které je v tomto směru na trase od pláže jako první.